30 dní bez sociálních sítí a digitálního šumu

Začal jsem si uvědomovat, že sociální sítě a rušivé notifikace ovlivňují můj osobní i pracovní život víc, než bych si přál. Vyzkoušel jsem být 30 dní bez Facebooku, Twitteru, YouTube a všech dalších sociálních sítí. Závěr experimentu mě docela překvapil.

Jak to celé začalo

Pamatuji se, když mi v roce 2007 dorazil můj první iPhone z USA. Nejlepší telefon na světě, říkal jsem si. Zdaleka to nebyl můj první chytrý telefon, byl to však první chytrý telefon, který jsem se snažil využít skutečně naplno. Na větší úkoly jsem vždy sáhl po počítači, ale možnost být neustále připojený a být na dosah jakékoliv informaci byla vzrušující.

Ó jak jsem si užíval každou minutu kdy na mne zářil display telefonu. Tehdy jsem ještě netušil… Stejně jako většina lidí jsem žil v iluzi toho, jak mi telefon bude sloužit, o kolik budu produktivnější, neustále v obraze. Pak začaly do mého života vstupovat sociální sítě a vše se změnilo, rapidně. Není den, abych na svém iPhonu netrávil několik desítek minut na Twitteru nebo YouTubu. iPhone je první věc, kterou ráno vezmu do ruky a poslední, kterou držím před spaním. Vím, že jsem unavený, ale nedá mi to. V jednu nebo i ve dvě ráno se přistihnu, že jsem stále online a pak se snažím dalších třicet minut usnout. Ráno rozlámaný, jak přejetý parním válcem nemohu vstát z postele a tak koukám znovu na Twitter v naději, že mne udrží vzhůru a udělá mé vstávání o něco méně bolestivé.

Seznam aplikací na mém iPhone před zahájením 30 denního půstu
Seznam aplikací na mém iPhone před zahájením 30 denního půstu

Vše jsem si dokázal dokonale obhájit. Kde jinde si přečtu o nejnovějším dění ve světě i v technologiích? Stejně se mi nechce spát, tak proč bych si nepřečetl Twitter? Lepší koukat na YouTube než na Ordinaci v růžové zahradě, tam se alespoň dozvím něco zajímavého! Na Facebook jdu jenom zkontrolovat, jestli mi někdo nepsal, nebudu koukat na zeď, co píší ostatní! Co tam dělám o deset minut později za hlasitého zvuku scrollovacího kolečka mé myši, netuším.

A nejsou to jen sociální sítě. Nikdy jsem nezažil tolik stresu a úzkosti jako v minulém roce. Má práce byla přímo ovlivněna pandemií. Stres z toho, že bych mohl přijít o firmu, kterou jsem mnoho let budoval, nechal hluboké šrámy. Paradoxně po tom, co se nám podařilo situaci doslova o 180° otočit, nebyla situace o moc lepší a já tak přemýšlel, co mohu ve svém životě změnit, aby byla.

Příprava

Rozhodl jsem se, že už toho ruchu bylo dost a že potřebuji pauzu od technologií, ale vše musí mít nějaký řád a hlavně smysl. Rozhodl jsem se, že celý prosinec strávím nejen bez sociálních sítí, ale půjdu ještě trochu dál a projdu každou aplikaci a službu a zamyslím se nad tím, jakou mi přináší hodnotu a proč by měla zabírat místo na mém telefonu, iPadu a Macu.

iPhone byl první. Kromě vymazání všech sociálních sítí jsem prošel jednu aplikaci za druhou a přemýšlel, kdy jsem ji naposledy zapnul a jaký má pro mne užitek. Pokud jsem ji poslední tři měsíce nepoužil, šla z telefonu. Zapomněl jsem se podívat na počet aplikací před “čistkou”, ale odhadem jsem nyní na <20% aplikací.

Seznam aplikací na mém iPhone po pročištění
Seznam aplikací na mém iPhone po pročištění

Největším otazníkem pro mě byl přístup k e-mailu. Po dlouhém uvažování jsem se rozhodl, že Mail musí můj telefon taky opustit. Má to jeden hlavní důvod. Pro práci preferuji iPad nebo ideálně Mac. Odpovídat na e-maily na iPhonu je pro mne přinejmenším nepohodlné. Velmi často se mi stává, že si přečtu e-mail, který nemohu z telefonu vyřešit a počítač není po ruce. Celou noc pak přemýšlím a stresuji se nad mailem, který v pohodě mohl počkat, až se k němu dostanu ráno v práci, kde mám všechny nástroje i podmínky k tomu, abych jakýkoliv pracovní mail vyřešil. Po pečlivém zvážení jsem si uvědomil, že počet e-mailů, které vyžadují moji okamžitou pozornost a nutí mě být nonstop na příjmu je velmi blízko nule. Na druhou stranu mailů, které nevyžadují moji okamžitou pozornost, ale přináší mi úzkost, se najde i několik denně.

Na Macu jsem pak vymazal Twitter aplikaci. Při té příležitosti jsem prošel všechny aplikace a vymazal ty, které již nepoužívám. V Safari jsem se odhlásil z Twitteru a nainstaloval plugin, který blokuje zeď na Facebooku. iPad prošel úklidem taktéž s jednou výjimkou, a to byla aplikace YouTube. Ten jsem naopak zcela vymazal z televize, kde mi “pomohl” vyplnit stovky hodin za uplynulé roky.

Cílem toho všeho nebylo odpojit se na 100% od všech sociálních sítí a dění kolem sebe. Snahou bylo vytvořit takovou frikci, abych nebylo snadné, ale nikoli nemožné, se k sociálním síti dostat.

Prvních 7 dní bylo snadných

Nervový tik brát do ruky telefon při 5s nudy byl pořád přítomný, ale já si jen řekl “meh”. Nic mi ze starého života nechybělo. Přeskládal jsem si hlavní obrazovku na svém telefonu tak, abych byl více produktivní. Hlavním nástrojem produktivity posledních měsíců je pro mne Notion, v práci pak Slack a na delší chvíle při cestování pak poslouchám podcasty nebo čtu knihy (Kindle). Taky jsem si přidal tři aplikace na výuku japonštiny a jednu geografickou hru. Má snaha je přetavit můj “tik” zapnout telefon a zkontrolovat Twitter na “když už jsi ho zapnul, dej si čtyři minuty japonštiny”.

Všímám si, že telefon zapínám méně a méně a často se domů z práce vracím s plnou baterkou. Začínám uvažovat, k čemu vlastně potřebuji iPhone, což je z velké části způsobeno pandemií. iPhone pro mne byl vždy z významné části fotoaparát a kamera a pak vše ostatní. Když je člověk prakticky rok zavřený doma, není moc příležitostí cestovat a fotit.

Celkově jsem nepociťoval žádnou potřebu vrátit se do starých kolejí, nic mi nechybělo. Změna přišla až za další týden. Naopak jsem s radostí zapínal výukové aplikace při každé chvíli, kdy jsem dostal potřebu brát do ruky telefon.

Po 14 dnech začal detox

Nutkání brát do ruky telefon bylo pořád přítomné, ale na výukové aplikace jsem už neměl náladu a tak se zapnutý telefon, na kterém se nešlo “zabavit”, začal spojovat s negativními pocity. Racionálně jsem si uvědomoval co se děje a přišlo mi zajímavé, že mi starý svět začíná chybět až po dvou týdnech. Nebylo to nic, co by se nedalo překonat, mým společníkem se stal na cesty do práce Kindle.

Po 30 dnech přišla úleva

Nejsmutnější na tom je, že skutečně zjistíte, jak jsou sociální sítě na hovno a to, že vám nic neuteklo, o nic jste nepřišli. Naopak jste přestali řešit hlouposti.

Částečně jsme tuto výzvu praktikovali společně s přítelkyní, i když ona kratší dobu. Zajímavé uvědomění bylo, i když to tak vědomě nemyslíme, že v hloubi duše píšeme příspěvky na Facebook, abychom získali ocenění nebo uznání od komunity ve formě lajků a komentářů. Možná ne prvoplánově, ale každá červená notifikace vpravo nahoře vypustí řádnou dávku dopaminu, i když nejsme žádní junkie.

Twitter

Co mne překvapilo nejvíce byl fakt, že mi za celou dobu vůbec nechyběl Twitter, který jsem používal zdaleka nejvíc. Zjevně Twitter nenajímá tak dobré psychology jako Facebook. Chyběl mi způsob, jak tupě koukat do telefonu když se nudím. Nebyl to ale vysloveně Twitter. 

Ten se tak vrátil na mé zařízení, ale stále se snažím udržet frikci. Namísto oblíbené aplikace Tweetbot, která uměla udržovat timeline a byla bez reklam, jsem přešel na oficiální Twitter aplikaci, která se mi nelíbí, působí zmateně a je plná reklam.

Facebook

Facebook mne překvapil negativně. Zjistil jsem, že mám zcela jiný “tik” než u ostatních sítí. Pokud pracuji na počítači, čas od času se podívám, jestli mi někdo nepíše. Je to výplň mezi jednotlivými úkoly nebo pauza (Pomodoro) v rámci dlouhého úkolu. Přestože jdu cíleně přečíst zprávy, přistihnu se, že několik minut brouzdám mezi příspěvky na zdi. Docela mě to překvapilo, protože Facebook používám minimálně a prakticky vůbec mi poslední měsíc nechyběl.

Blokování příspěvků na Facebook zdi pomocí rozšíření prohlížeče
Blokování příspěvků na Facebook zdi pomocí rozšíření prohlížeče

Rozhodl jsem se tedy nechat nainstalovaný plugin pro blokování zdi, což bohužel nefunguje na iPadu. Zcela upřímně bych bez váhání účet na Facebooku vymazal, potřebuji ho ale ke své práci. Plánuji tak postupně omezit sledování příspěvků lidí, které mám v přátelích a odmazat nesmyslné příspěvky, které jsem psal, když mi bylo “náct”.

YouTube

Ten mi chyběl zdaleka nejvíc. Nemáme doma televizní anténu ani kabelovku. Společnost nám dělá Netflix a mně pak často i YouTube. Je to můj oblíbený způsob dekomprese mezi prací a domovem. Problém byl, že jsem na něm trávil mnohdy až moc času. Nejednou jsem se přistihl, že tupě brouzdám mezi videi a hledám cokoliv co by mne zaujalo, namísto toho, abych šel spát nebo dělal cokoliv jiného.

Na YouTubu je mnoho skvělého obsahu, který mi pomáhá i v práci. Je tam dostatek inspirace do marketingu, sales, managementu, cokoliv si umíte představit. Snažím se tak nově najít lepší balanc mezi sledováním zajímavého obsahu a tupým čuměním na YouTube. Co si budeme nalhávat, pohodlí gauče k tomu druhému vyloženě nahrává.

Frikce, se kterou jsem přišel je absence YouTube aplikace na televizi. Pokud se chci na něco podívat, musím streamovat z telefonu. A to není zdaleka tak pohodlné jako na televizi.

YouTube je to můj oblíbený způsob dekomprese mezi prací a domovem
YouTube je to můj oblíbený způsob dekomprese mezi prací a domovem

Instagram

Instagram jsem nikdy nepochopil. Nepřijde mě na něm nic zábavného. Tak jsem v průběhu experimentu rovnou smazal svůj účet.

Messenger

Facebook aplikace jsem ze svého telefonu vymazal již dávno. Můj vztah k Messengeru je takový, že moji nejbližší přátelé a rodina mají moje číslo a mohou mi kdykoliv zavolat nebo napsat SMS. Všichni ostatní pro mě nejsou důležití a tak nevidím důvod, proč by během dne měly moji pozornost rušit notifikace z Messengeru. Ozvu se, až budu mít čas já a ozvu se z počítače, kde se mi pohodlněji a rychleji odpovídá. 

Email

Pošta do mého telefonu už nesmí. Toto jediné rozhodnutí smazat mailového klienta z telefonu mi přineslo klid jako nikdy dřív.

Notifikace

Na telefonu mám vypnuté prakticky všechny notifikace kromě zpráv. Stejně tak už dlouhou dobu na Apple Watch. Na počítači pak v práci nezapomínám zapínat režim nerušit a vypínám mailového klienta, když se potřebuji nerušeně soustředit na daný úkol.

Proč jsem se do toho pustil?

Dostal jsem se do bodu, kdy toho na mě bylo strašně moc a hledal jsem cestu, jak život kolem sebe trochu uklidnit. Neskutečně zbožňuji svoji práci a chtěl jsem najít způsob, jak mohu zvýšit svou produktivitu a zároveň snížit množství stresu a úzkosti, kterou v dnešním rychlém světě pociťuje snad každý z nás.

Mám rád knihy o produktivitě, marketingu, managementu, prostě knihy, které mi pomáhají posouvat se kupředu. K tomuto radikálnímu experimentu mi však dopomohla anglická kniha Make Time od Jaka Zeratskyho a Jake Knappa, oba bývalí zaměstnanci Google. Hlavně k odstranění mailu z iPhone bych se bez této knihy asi neodhodlal.

Další skvělé knihy, které na téma digitálního minimalismu a soustředění musím doporučit, jsou Digitální minimalismus a Hluboká práce od Cal Newporta, které u nás vydává nejlepší nakladatelství Melvil. Zrovna Digitální minimalismus dostala přítelkyně na Vánoce a přečetla jej snad za dvě noci. Od té doby má na Facebooku dva nové příspěvky denně, protože dala 99% lidí a skupin unfollow. Z mobilu si vymazala vše co ruší, zůstal jen Whatsapp pro komunikaci s rodinou. Dalo by se říct, že jsme taková digitálně minimalistická rodina. 😇

Závěrem

Podobnou zkušenost bych doporučil všem. Zamyslete se, jestli svůj čas využíváte skutečně produktivně. Z mého pohledu je i lepší hrát hry, než pasivně koukat na YouTube bez konkrétního cíle.

S trochou nadsázky je teď můj iPhone takové těžítko. Nemám pro něj tolik využití jako dřív, ale to je dobře. Technologie mají být mým sluhou, ne já jejich! Víc času trávím čtením knih, povídáním s přítelkyní nebo jen koukáním z okna, a i to má pro mne větší hodnotu než aplikace Facebooku. Dokážete dnes pět minut koukat z okna, aniž byste se potřebovali rozptýlit telefonem? Otázka k zamyšlení…

Roman Mastalir
Zakladatel Eventee, platformy pro virtuální i tradiční konference. 🚀 | Příležitostný jablečný blogger. 🍎

Napsat komentář